Konkrétní struktura dne a délka jednotlivých činností se vždy řídí potřebami dětí a odvíjí od tématu, na němž ve třídě pracují. Každý pedagog má i své individuální odlišnosti v organizaci dne. Existují však typy činností, které se objevují ve všech třídách.

 

1) Ranní kruh

Ranní kruh je místo pro společné setkávání, sdílení zážitků, naladění se na program dne a seznámení se s plánem dne. Součástí Ranního kruhu je i práce s ranní zprávou.

 

2) Společná práce

Po ranním kruhu obvykle následuje společná práce. Jedná se nejčastěji o učební aktivity, v nichž celá třída pracuje na společném zadání. Děti pracují samostatně nebo kooperativně ve dvojicích či malých skupinkách. Nejčastěji je při společné práci vyučován český jazyk a matematika.

 

3) Práce v centrech aktivit

Úkoly pro práci v centrech aktivit se vztahují k tématu, na kterém děti v daném období pracují. Úlohy vedou děti k přemýšlení a praktické činnosti. Kromě základních (povinných) úkolů jsou připraveny i „výzvy“. Centrum aktivity si děti vybírají podle své volby a předem daných pravidel (obvykle se zapisují do tabulky), během týdne projdou všemi centry. Učitel přechází do role pozorovatele a pomocníka.

Centra aktivit:

- matematika,

- český jazyk,

- pokusy a objevy,

- ateliér.

Jsou centra aktivit něčím výjimečná?

- práce v malých skupinách,

- aktivní učení na základě vlastní zkušenosti,

- rozvoj samostatnosti,

- individualizace,

- možnost volby zvyšuje motivaci a zodpovědnost.

 

4) Hodnotící kruh

Na závěr dne se všichni opět sejdou, V hodnotícím (reflektivním) kruhu děti prezentují výsledky své práce, hodnotí, co a jak se jim dařilo, nedařilo a proč, vyměňují si zkušenosti, dávají doporučení dalším skupinám, které budou v centru aktivit pracovat, učí se od sebe navzájem. Je zde prostor pro vzájemné hodnocení mezi dětmi a samozřejmě i pro hodnocení učitele.

 

5) Hodnocení žáků v programu „Začít spolu“

Hodnocení žáků probíhá jednak na úrovni sebehodnocení. Děti provádějí pravidelně vlastní sebehodnocení odvedené práce, pravidelně vyhodnocují průběh svého vzdělávání a plánují svůj vlastní rozvoj. Své sebehodnocení konzultují s učitelem. Pedagog využívá k hodnocení především ústní zpětnou vazbu - hodnotí slovem. V průběhu celého vzdělávacího procesu žák dostává pravidelně zpětnou vazbu ke své práci i v průběhu vyučování. Paralelně probíhá i známkové hodnocení. Rodiče jsou informováni na společných konzultacích, ke kterým je přizýván i žák.

 

6) Spolupráce s rodinou

Spolupráce mezi školou, rodinou a komunitou je velice významný faktor podporující efektivitu vzdělávání dětí. Snahou školy je vytvářet podmínky pro fungování partnerského vztahu rodiny a školy a nabízet rozmanité formy spolupráce.

 

text: Mgr. Karajanis Petr, DiS.