V posledním měsíci roku 2018 jsme se vydali na prohlídku zámku v Ratibořicích a Starého bělidla. Seznámili jsme se s dobou, kdy žila Božena Němcová, a místem, kde prožívala svoje dětství. Vánoční zvyky a tradice, dobroty, stromeček – to všechno jsme si prohlédli na zámku. Poté jsme navštívili mlýn a poslechli si pár koled, shlédli taneční vystoupení a prohlédli si oblečení, které v té době nosili dospělí i děti. Na závěr jsme si mohli zakoupit typicky vánoční výrobky i nápoje. Exkurze do kraje Boženy Němcové se nám moc líbila.

text: Mgr. Fribová Helena, třídní učitelka 4. B

Stoleté výročí, oslavy republiky, společné století to jsou synonyma, která můžeme slyšet v poslední době čím dál častěji. Ani naše třídy 4. B a 4. C nezůstávají v oslavách stoletého výročí pozadu. V rámci projektového dne s názvem „Všechno nejlepší, republiko“ jsme si připravili divadelní scénku a navštívili výstavu trutnovského muzea. Samotnému svátečnímu dni ovšem předcházela horlivá příprava. Na hodinách výtvarné výchovy jsme s nadšením připravovali kulisy a transparenty a také nacvičovali zpěv písniček – „Ach synku synku“, což byla oblíbená píseň našeho prvního prezidenta T. G. Masaryla. Dále jsme se naučili pochodovat a cvičit se stuhami na sokolský pochod a učili se krátkou divadelní scénku. V onen slavnostní den jsme se přestrojili do kostýmů a sešli se v tělocvičně, kde jsme vše sehráli. Vytvořili jsme uličku slávy a nadšeně vítali prezidenta Masaryka se svými legiemi. Na jeho počest jsme zapěli „Ach synku synku“. I mezi námi se našli výrostci, kteří oslavy narušovali zrovna tak jako nespokojení Němci v tehdejším německém Trutnově před sto lety. Ale naši chrabří legionáři z Druhého hraničářského praporu Roty nazdar si dokázali s odpůrci rychle poradit a obnovit pořádek. Pak už nic nebránilo klidnému pokračování oslav. Poté přišli na scénu naši sokolové, kteří předvedli svoji skladbu se stuhami na sokolský pochod „Lví silou, vzletem sokolím“. Jejich stuhy v barvě trikolóry vykouzlily nádherné obrazce. Nakonec jsme si všichni společně zazpívali státní hymnu. Po přestávce jsme se přesunuli do muzea, kde jsme si prohlédli výstavu s názvem „Trutnovsko 1918 – 1938“. V expozici byly figuríny vojáků Druhého hraničářského pluku Roty nazdar a jejich výstroj a výzbroj. Mohli jsme porovnat kvalitnější uniformy důstojníků „kopřivky“ mužstva. Vystaveny byly také dva těžké kulomety, které byly později osazeny v linii pohraničního opevnění. Od pana průvodce jsme dostali bílé rukavice a mohli jsme si zkusit potěžkat legionářské pušky jak dlouho verzi, tak karabinu a také si vyzkoušet zacházení s legionářskou šavlí. Celý projektový den se nám povedl, líbil a také jsme si odnesli spoustu nových informací o životě v našem městě i celé zemi.   

text a foto: Mgr. Fribová Helena, třídní učitelka 4. B a RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Jako každý rok, tak i letos nás navštívily studentky vysoké školy, které studují stomatologii. Věnují se prevenci dětí ve školách a seznamují je jak, kdy a kolikrát denně si správně čistit zuby. Protože u nás byly již po třetí, už většinou víme, co a jak dělat. Ale, jak se říká: „Opakování je matka moudrosti“, zvlášť když se to týká našich zubů. Rádi jsme je přivítali a nechali se znovu poučit o správnosti a postupu čištění zubů.

text: Mgr. Fribová Helena, třídní učitelka 4. B

V pondělí ráno (15. října) jsme se sešli na školním dvoře a vyrazili na týdenní pobyt v přírodě do Jívky. Někteří z nás už ráno nemohli očekáváním ani dospat. Dlouhodobé úvahy a dohady, kdo s kým bude na pokoji, jaké lumpárny budeme provádět a co všechno nás čeká, se konečně staly realitou. Rozloučili jsme se s rodiči, nasedli do autobusu a vyrazili na cestu. Po ubytování a seznámení s pravidly celého kurzu jsme byli slavnostně pasováni na kurzisty. Přesně jako slavní rytíři dávných dob mečem, tak i my jsme byli pasováni prastarou slavnou vařečkou, která vařila nejeden skvělý guláš. Na zpečetění titulu kurzista jsme dostali krásné modré tričko, aby nikdo nemohl pochybovat o naší způsobilosti kurzisty. Na kurzu jsme zažili spoustu legrace a zábavy u sportovních her, vyřádili jsme se na hřišti při přehazované nebo jsme poměřili síly ve fotbalovém derby. Účastnili jsme se závodů v překážkové dráze, které jsme přátelsky přezdívali opičí dráha. Někteří z nás by si opravdu při prolézání lanovou dráhou nezadali se zdatným šimpanzem nebo gorilou. No a komu se nepovedlo „opičkování“ na opičí dráze, mohl se předvést jako delfín ve vyhřívaném bazénu. Kurz ale nebyl jenom o sportu a legraci. Naučili jsme se i spoustu potřebných dovedností, jako například vázat různé druhy uzlů, stavět hranice a zapalovat ohně, štípat a řezat dřevo, střílet ze vzduchovky, ale také poznávat přírodniny (stromy a keře), pracovat s kompasem a poznávat světové strany podle hvězd, mechu na stromech, chodit podle turistických map a spoustu dalších dovedností. V rámci zdravotní přípravy jsme se dověděli spoustu informací o první pomoci, o potřebě nošení krabičky poslední záchrany a na stanici báňských záchranářů v Odolově jsme si mohli prohlédnout výbavu sanitek a udělat si představu o nebezpečné, ale velmi důležité práci záchranářů. Nakonec jsme si mohli poměřit síly v prolézání tréninkového polygonu. Byla to fuška, ale zvládli jsme to všichni. Když si uvědomíme, že takovými škvírami musí prolézat záchranáři v plné výbavě, která představuje zátěž asi 25 kg, musíme před nimi smeknout. Pro nás to byla fuška jenom v tričku a kraťasech. Další dopoledne k nám přijely studentky ze SŠ zdravotnické v Trutnově a ukázaly nám zásady poskytnutí první pomoci a mohli jsme si vyzkoušet ošetřit tržné a řezné rány, popáleniny, zlomeniny, ale také poskytnutí první pomoci v zajištění vitálních funkcí. Teď už v případě nouze určitě budeme vědět, co máme dělat. Jednou z nejtěžších zkoušek dovednosti bylo uklízení pokojů. Každé ráno probíhala naše „noční můra“ a to bylo bodování pořádku a čistoty v pokojích. Když učitelé vždy po snídani vyhlásili bodování, všichni jsme s děsem v očích utíkali doladit poslední detaily, ale musíme si přiznat, že ustlat postel a srovnat pyžámko je často nadlidský úkol. Ještě že nám to doma dělají naše hodné maminky. S kurzem jsme se rozloučili poslední večer slavnostním karnevalem v maskách. Celým kurzem nás provázelo téměř letní počasí a krásné sluníčko. Poslední den nám všem bylo líto, že už kurz končí a my se vracíme domů. Vrátili jsme se, plní dojmů a nových dovedností a už teď se těšíme na příští rok, kdy vyrazíme do Krkonoš na Bažinu.

text a foto: Mgr. Fribová Helena, třídní učitelka 4. B a RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C